Koláž dává tvář vnitřnímu světu. Pracuji s ní moc ráda, protože máme “něco v ruce,” a protože často znamená posun v terapii.
Koláž je jízda a dřina. Jízda proto, že jste totálně ve flow a dřina proto, že když hledáte figury, potřebujete být soustředění, neustále se vracet do přítomnosti a k sobě. Potřebujete číst v těle, abyste poznali, co na koláž patří a co necháte propadnout sítem.
Je to podobné, jako když se rozhodujete, jaké si koupíte oblečení. Něco uvnitř vás ví, co k vám patří.
Vzpomínám si, že když jsem před dvanácti lety na návštěvě u přátel při listování v časopise našla divokou Millu Jovovich, nemohla jsem v noci usnout. Ležela jsem v posteli a bušilo mi srdce. Nemohla jsem se dočkat! Milla byla něco ve mně, možná moje Eva a já jsem neodkladně potřebovala začít stříhat a lepit - vytvořit Ráj, nalepit Evu a najít Adama. Byla jsem zvědavá, jestli je ona ta pravá, jestli jsem ji našla dobře, jaký bude on a jak to celé dopadne. Měla jsem naději, že se podívám, jak vypadá moje předloha ráje.
Obvyklé zadání první koláže bývá Já a významné postavy mého života, zkráceně jí říkáme Rodinná koláž. Užitečné je téma Muži mého života nebo Moje vnitřní části, jiná témata vycházejí z mýtů nebo z imaginací.
Jestli spolu někdy budeme sedět v mé pracovně U Tří lvů a budeme mluvit o koláži, odkážu vás sem. Tady najdete návod na svou první koláž.
Zadání koláže: Já a významné postavy v mém životě (nejčastěji užší rodina doplněná o další významné osoby, např. učitelka, trenér, nadřízený apod.).
Postup: Na rozložený novinový dvoulist (prosím dodržte formát!) nalepte výstřižky z nástěnných kalendářů a časopisů tak, že noviny zcela zakryjete. Vznikne tak podklad (nejčastěji přírodní nebo městská scenérie), do kterého později vlepíte postavy. S podkladem si vyhrajte, je to něco jako scéna, rituální prostor, do kterého pak pozvete “herce”.
Postavy najdete v obrázkových časopisech nebo na internetu, např. v obrazové galerii pinterest.com. Postavy pečlivě vystříhejte a nalepte. Vybírejte je tak, aby Vám připomínaly skutečné osoby - např. vzhledem, oblečením, nějakým atributem (rybářský prut, boxerské rukavice, košík, královská koruna,..) nebo třeba gestem. Nezapomeňte najít a nalepit postavu i za sebe.
Tip: Na Pinterestu si zakládejte “nástěnky”. Vyhledané figury se nakonec všechny do koláže nedostanou, ale neztratí se. Nástěnky jsou součástí celého procesu.
Tip: Když obrázek vložíte do textového dokumentu, můžete ho podle potřeby zvětšit, zmenšit, otočit. Dokument si vytisknete buď doma nebo ho emailem pošlete do kopírovacího centra ve formátu pdf, pak už stačí jen vyzvednout.
Tip: Obrázky si vytiskněte na měkký papír (ideální je stodvacítka gramáž), fotopapír není vhodný.
Pokuste se nevytvořit neuspořádané oddělené mikrosvěty (bubliny), ale dejte do koláže sjednocený prostor, tj. pracujte s perspektivou (dole země, nahoře nebe, překrývání objektů, vepředu větší, vzadu menší, obzor). Když však budete potřebovat, s chutí se můžete od perspektivy odchýlit.
Přikládám ukázku samotného podkladu a také ukázku hotových koláží. (Klikněte.)
Koláž spíchnutá narychlo přináší radost z tvoření a působí abreaktivně, tj. přináší úlevu od psychického napětí. “Poctivá” koláž, na jejíž výrobu sbíráte materiál i několik dní nebo týdnů, má funkci antického dramatu, kdy na scénu vstupují jednotlivé charaktery, vztahují se k sobě navzájem a rozehrávají děj. Když hledáte, stříháte a lepíte, jste tak trochu bez hlavy, řeklo by se v lehkém tvořivém transu. :-) Takový proces působí jako katarze.
Podle slovníku cizích slov je katarze vnitřní duševní očista a povznášející pocit, uvolnění napětí, úzkosti, pocitů viny a výčitek svědomí, redukce strachu.
Ať vás koláž baví a ať je vám k užitku.